Historie

Historie Státního okresního archivu Žďár nad Sázavou

Budování okresních archivů na území našeho současného okresu začalo počátkem padesátých let a vládní nařízení z roku 1954 dalo právní podklad pro jejich existenci (tehdy bylo území dnešního okresu rozděleno na okresy čtyři: Žďár nad Sázavou, Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí a Velká Bíteš). Dosavadní tradiční archivy městeček a obcí sloužily jako správní zařízení, která se změnila zásluhou všeobecného zájmu o historii v oddělení muzeí. Do té doby byly archivy převážně součástí muzeí. Muzea vyvíjela tuto činnost již od počátku 20. století a spravovala zejména archiválie měst, cechů či některých význačných spolků.

Nejstarší okresní archivy vznikly ve Žďáru nad Sázavou a ve Velkém Meziříčí. Ve Žďáru nad Sázavou byl okresní archivář jmenován v roce 1950 a z počátku vykonával funkci při svém zaměstnání. Prvním archivářem byl dr. Metoděj Zemek, který mimo své zaměstnání v zemědělsko-lesnickém archivu vykonával i dozor nad skartacemi ve městech a obcích a v zemědělsko-lesnickém archivu ve Žďáru nad Sázavou soustředil archiválie města Žďáru nad Sázavou a některých okolních obcí. Po odchodu dr. Zemka byl od 1. července 1953 jmenován archivářem Miloš Kreps. Také on svoji funkci vykonával při svém zaměstnání profesora jedenáctileté střední školy. Jemu se podařilo získat pro archiv místnosti na Místním národním výboru v Novém Městě na Moravě, kam soustředil z Horáckého muzea novoměstský archiv města a okolních obcí. V červnu 1956 nastoupil na plný úvazek Jiří Petrlík, pro archiv byly získány místnosti na žďárském zámku a začalo postupné budování žďárského okresního archivu.

Obdobná situace byla ve Velkém Meziříčí. Zde se okresní archiv vyvinul z bývalého krajinského archivu jeho osamostatněním od muzea. V roce 1950 byl archiv z dosavadních stísněných prostor přestěhován na zámek. Okresním archivářem byl jmenován v roce 1952 Karel Janíček, který vedl muzejní archiv již v období předmnichovské republiky. Vykonával dozor nad archivy v okolí.

V Bystřici nad Pernštejnem bylo místo archiváře obsazeno 1. října 1955, archivářem byl na poloviční úvazek Julius Šváb. Ve Velké Bíteši byl okresní archiv zřízen v roce 1958. U jeho zrodu stál Jaromír Kotík, který získal prostory a oddělil městský archiv od muzejních sbírek a soustředil městské a školní dokumenty.

Závažnou změnou pro archivnictví byla územní reorganizace 1. července 1960, kdy došlo ke zrušení dosavadních malých okresů. Všechny dosavadní okresní archivy byly zrušeny a vznikl nový okresní archiv ve své nové podobě. Zrušené archivy v Bystřici nad Pernštejnem a Velkém Meziříčí fungovaly zprvu jako pobočky, ve Velké Bíteši byl depozitář. Na počátku tehdejší archivní pětiletky v roce 1961 vykazoval archiv 890 fondů v rozsahu 1411 bm (běžných metrů).

V letech 1962–1963 byla zrušena pobočka v Bystřici nad Pernštejnem. Na zámku ve Velkém Meziříčí pracovala pobočka pod vedením Jaromíra Kotíka a později Libora Pišína až do roku 1982. Poté byla přeměněna na depozitář. Ponechány zůstaly do dnešní doby depozitáře ve Velké Bíteši a Doubravníku.

 

Změny po listopadu 1989 výrazně napomohly zlepšení materiálního zajištění archivu. V létě 1991 byla znovuobnovena činnosti velkomeziříčské pobočky. Pro ni byly nalezeny nové prostory v budově Agropodniku Velké Meziříčí v Třebíčské ulici. I žďárský archiv, který sídlil ve stísněných a nevyhovujících prostorách zámku ve Žďáru nad Sázavou (nyní zámek dr. Kinského), se dočkal v roce 1994 nové a moderní budovy. Stala se jí zrekonstruovaná původně správní budova okresního podniku služeb v ulici U Malého lesa.